Můj příběh

Dobré jídlo mě provází odedávna. Už jako malá holčička jsem si pochutnávala na lahodné zelenině a ovoci jižního Slovenska. Babiččiny dobroty mne naučily lásce k jídlu a úctě k poctivé domácí výrobě.

Díky ní mě od mala lákalo vaření a na její výborné dobroty dodnes s láskou vzpomínám. Milovala jsem chvíle, kdy se celá rodina sešla na zabijačku nebo jen tak u dobrého jídla. Veselá konverzace plynula díky dědovu vínu a na stole bylo vždy co si uzobnout.

Byly to krásné a vzácné chvíle!

Vždy jsem se těšila až se zase budu moct dívat, jak se nakládá šunka, dělá tlačenka, až ochutnám vařené prasečí ucho nebo se zase budu válet smíchy po podlaze, až to děda s tátou opět přeženou s čerstvým moštem.

Byla jsem u toho, když se lisovaly hrozny na víno, nakládaly hrušky na hruškovici. A většinou i u toho, když dědovi záhadně mizely z komory jeho vynikající králičí klobásy.

Zkrátka ve mne od malička klíčilo to velké semínko lásky k potravinám.

Pokud jste někdy zažili či ochutnali něco takového, tak přesně víte, o čem mluvím.

Vždy jsem měla po kapsách pár drobných, které jsem s radostí utrácela za tu nejbáječnější kopečkovou zmrzlinu na světě!

Od jara do podzimu jsem chodívala pěšky kdykoli to jenom šlo, abych ušetřila za autobus a měla opět pár drobných na ten lahodný kopeček božské zmrzliny.

Tahle mlsná „žravost“ mi zůstala dodnes.

Díky své lásce ke zmrzlině a jídlu obecně jsem se dostala až na Fakultu veterinární hygieny ekologie, kde jsem vystudovala bezpečnost a kvalitu potravin.

Celých 5 let studia plných mikrobiologie, chemie potravin, technologie, toxikologie a především legislativy potravin. 

Každá exkurze byla jako nahlédnutí za zrcadlo do Říše zázraků! Masokombináty, mlékárny, cukrovary a spousty dalších. Všechny odborné praxe, na kterých jsem si vyzkoušela od praní střívek až po degustaci piva či slivovice v rámci senzorické analýzy.

Od druhého ročníku jsem chodila pomáhat do laboratoří mikrobiologie mléka. Z čehož se nakonec vyklubala i velmi příjemná brigáda.

Dělala jsem vše proto, abych si mohla splnit svůj sen: Poznat a pochopit co nejvíce kolem výroby potravin.

5 let uteklo jako voda a já v rukou držela svůj vytoužený diplom. Byla jsem hrdá a nadšená, jak změním potravinářství k lepšímu!

Nastoupila jsem jako manažerka hygieny a jakosti do firmy vyrábějící cukrovinky.

Dostala jsem na starost HACCP (příručku kritických kontrolních bodů), podnikové směrnice, přípravu provozu k certifikacím a kupu dalšího papírování. Nemůžu tvrdit, že bych bůhví jak skála radostí. Viděla jsem se spíš v provozu. Přímo hezky u hmoty, jak vymýšlím nové výrobky.

Po čase mne, ale moje práce začala velmi bavit. Hledání kritických bodů ve výrobě. Vymýšlení, jak je podchytit. Taková skoro detektivní práce 🙂 a já detektivky moc ráda.

Byla jsem v té době tak zapálená, že mi nevadilo každodenní několika hodinové dojíždění z Brna do České Třebové. Každý den jsem vstávala ráno ve 4 a vracela se po 18 hodině, kdy jsem rovnou padla do postele, abych druhý den byla opět schopná vstát.

Po nějakém čase jsem se do Třebové přestěhovala a přebývala v malém kamrlíčku nad fitness centrem. Ze svého „bohatého“ platu jsem si víc dovolit nemohla.

Ale jak už to tak bývá, ideály jsou veliká, realita naprosto jiná. Vždyť to také určitě znáte.

Postupně mi docházelo, že svět výroby potravin má svá zaběhlá pravidla, která se jen tak změnit nedájí. Alespoň co se velkých firem týče.

Ale nic není jen tak černobílé, ať jsme zase féroví. Vše má své pro i proti. Pro mne v tu dobu to nebyl můj šálek kávy.

Dotáhla jsem poslední směrnice, absolvovala poslední certifikační audit a přešla k obchodním zástupcům zpět do Brna.

Práce obchodního zástupce byla skvělá, ale i tak mi po čase potravinářské prostředí začalo velmi chybět. Přeci jen jsem potravinář tělem i duší.

Jsem velkou fanynkou poctivého jídla a řemeslné malovýroby. A tak dnes úročím roky studia i zkušeností a pomáhat lidem se založením vlastní výroby. Tlumočím do řeči normálních lidí právnické kličky, zákony a nařízení.

Dnes podávám řadě lidí pomocnou ruku a pomáhám jim plnit si sen o vlastní provozovně, protože dobrého jídla není nikdy dost!