Vodní kefír

Po pravdě asi nejste jediní, byť už nějakou dobu u nás na trhu je.

Já sama jsem se o něm dozvěděla zhruba před rokem, a to jenom díky manželovi, který stejně jako já sdílí lásku k jídlu a rád zkouší nové věci.

Mně osobně nikdy nijak kefír výrazně nechutnal. Tedy myslím ten klasický z mléka. Ale to bude spíš tím, že mléčné výrobky obecně moc nemusím.

Když manžel tenhle „zázrak“ donesl domů, myslela jsem si o tom své. Někdy jsem holt stará škola, a tak, když mi poutavě vyprávěl, jak bude dělat kefír z vody, hleděla jsem na něj, jestli má všech pět pohromadě.

Vždyť voda neobsahuje žádný cukr jako mléko. V mléce totiž „hodné“ bakterie požírají mléčný cukr a díky tomu se jim dobře daří. Ale jak chcete ve vodě vyčarovat cukr? Hloupá otázka. Jednoduše ho tam přidáte, že. 😊

Jenže mi to nedalo a manžela jsem začala při přípravě kefíru tajně šmírovat. Nemohla jsem si samozřejmě nechat ujít i první ochutnávky. Musím říct, že moje očekávání byla všelijaká, ale takovou lahůdku, jsem nečekala.

Velmi chutná limonádička

Vůbec se to nepodobá klasickému kefíru. Spíš takové lahodné perlivé limonádičce. A ta chuť! Nehledě na to, že vodní kefír má úplně stejné benefity jako klasický kefír z mléka.

  • mírní zažívací obtíže
  • posiluje imunitu
  • i zlepšuje celkový stav kůže

To můžu potvrdit i u naší mladší dcery, která je atopik.

Takže vodní kefír je takový lahodný balzám na naše střeva, na kterém si navíc pochutnáte. A ani příchutě nejsou žádný problém. Je libo borůvka, jahoda, malina či mango? Je to čistě jenom na vás, jaké sušené ovoce si do vodního kefíru přidáte.

Díky sušenému ovoci získává kefír svoji chuť. Navíc cukr, který se v ovoci, i sušeném, přirozeně vyskytuje, podpoří kvašení (neboli fermentaci).

Princip je takový, že hodná bakterie sežere cukr, vyplivne oxid uhličitý a vyčůrá alkohol. Tuhle mnemotechnickou pomůcku nám říkali na škole a já si ji nemůžu odpustit. 😊

Toho alkoholu samozřejmě není moc, v případě kefíru. Ale pokud byste měli zálusk na něco ostřejšího, tak princip výroby slivovice je v základě stejný.

Základ na vodní kefír

Základem jsou vhodné malé potvůrky, které vám kefír v podstatě vyrobí samy. V tomto případě „mléčné bakterie“. Pokud jste zdatný mikrobiolog či potravinář, můžete si zkusit namíchat svoji originální směs sami (Lactocobacillus, Lactococcus, Leuconostoc, Sacharomyces a Acetobacter).

Nebo využijete předchystaný pytlík s tzv. startovací kulturou. Jde o úplně ten samý výčet bakterií jako výše. Jen s tím nemáte žádnou práci.

Já sama nejraději používám WUGI. Což jsou pytlíčky s lyofilizovanými bakteriemi. Podle návodu z jednoho pytlíku připravíte až 30 litrů kefíru. Ze zkušenosti vím, že se dá připravit i víc, pokud se o bakterie dobře staráte.

A jak tedy kefír připravit?

Určitě budete potřebovat uzavíratelnou sklenici, něco málo přes litr, aby se vám vše pohodlně vešlo a zůstal i dostatečně volný prostor u víčka, zhruba 2-3 cm, aby se bakterkám lépe dařilo.

Vezměte 1 l převařené vody. My používáme i odstátou. Principem je, aby vyprchal chlór, který se do pitné vody přidává jako dezinfekce. Zabíjí nežádoucí bakterie, ale v tomto případě by nám mohl zlikvidovat i ty naše „hodné“. Takže proto převaření či odstátí (bohatě postačí hodina).

Přidáme 3 polévkové lžíce cukru, aby si měly čím nacpat bříška. Výběr cukru je zcela na vás. Tady žádná větší omezení nejsou. Pouze med nelze použít! Ten v sobě má přirozené antibakteriální látky (něco jako antibiotika), které by ty naše bakterie mohly zase zdecimovat.

A teď přichází ta kreativní část. Ve fantazii se meze nekladou, a tak si můžete přidat ještě plátky citrónu, anebo hrst libovolného sušeného ovoce.

Osobně doporučuji používat citróny chemicky neošetřené. Najdete je třeba v Kauflandu tzv. ke kulinární úpravě, nebo bio. Během fermentace (kvašení) by se mohly chemické postřiky uvolňovat do kefíru, a to rozhodně nechcete.

Co se týká sušeného ovoce, tak rozhodně ne sířené. Oxid siřičitý se používá jako konzervant sušeného ovoce (i vína a dalších), aby neplesnivělo a nepřemnožily se kvasinky. Nejenže brzdí růst plísní, ale i dalších takových potvůrek, včetně našich kefírových. Navíc je to i poměrně silný alergen a rozhodně by se mu měli vyhýbat lidé s histaminovou intolerancí.

Daleko lepší jak chuťově, tak na obsah vitamínů je lyofilizované ovoce. Cože to je? To je ovoce sušené mrazem, velmi rychle a za sníženého tlaku se zmrazí. Výhodou je, že ovoci zůstává původní tvar, chuť a podstatná část vitamínů. Takže i maliny nebo jahody, které by se jinak dost špatně sušily, mají pěkný tvar a chuť.

Když máte takto krásně nachystaný základ na kefír, už jen jednoduše přidáte pytlík se startovací (nebo svojí originální) kulturou. Zavíčkujete a počkáte 48 hodin. Občas můžete promíchat.

A po dvou dnech máte svůj první lahodný vodní kefír.

Další várku si připravíte oddělením cca 200 ml hotového kefíru, přidáte 800 ml vody, 3 lžíce cukru, ovoce, zavíčkujete a jede se dál! 😊

Za 24-72 hodin máte další a další chutnou, zdravou limonádičku. Doba závisí na teplotě okolí. Sklenice s kefírem se nechává při pokojové teplotě. Do lednice ji dáte pouze, pokud odjíždíte třeba na nějakou dobu pryč a nechcete o svoje hodné bakterky přijít. V lednici bez problémů vydrží týden i víc. Jen jim před odjezdem dejte dostatek krmení (cukru).

Rozhodně žádná kefírová nuda

Mně se na tomto kefíru velmi líbí tato variabilita. Klasický kefír opravdu moc nemusím a tohle je perfektní alternativa. Vodní kefír je vhodný i pro vegany, celiaky, lidi s alergií na mléčnou bílkovinu či intolerancí laktózy.

To nám přišlo opravdu vhod, protože mladší dcerka má alergii právě na mléčnou bílkovinu. Tudíž je někdy problém do ní dostat některá probiotika tak, aby jí neškodila. Vodní kefír mi přijde jako super varianta.

Kefír nemusíte nutně dělat jenom z vody, ale třeba i z kokosového mléka či ovocných šťáv. Což je taky zajímavá alternativa, na kterou se rozhodně chystám.

Takže, na zdraví! 😊

Provázím drobné výrobce potravin labyrintem potravinářské legislativy. Pomáhám jim splnit si sen o vlastní provozovně. Jsem autorkou e-booků Jak na vlastní provozovnu a Vzorů potravinářských dokumentů. Můj celý příběh si můžete přečíst zde >>
Komentáře
  1. STANISLAVA VEČEŘOVÁ napsal:

    článek mě zaujal ani já nemusím mléčný kefir ba naopak. A ráda bych si udělala vodní kefír, ale jsem diabetik a nevím zda by nevadil ten přidaný cukr a nebo jak by to fungovalo např se stevií. Lucinko mohla byste mně poradit a ještě otázka, kde se dá koupit děkuji Večeřová.

    • Lucie Papežová napsal:

      Dobrý den Stáňo 🙂
      Vzhledem k tomu, že se do kefíru přidává cukr, aby měly bakterie, co „žrát“, tak si nejsem jistá, zda přeci jen nebude trochu cukru nezpracovaného. Osobně bych vyzkoušela přidat třeba nastrouhanou zralejší hrušku, která má v sobě „cukru“ poměrně dost. Fermentace pak možná potrvá déle, než se namnoží dostatečný počet bakterií. Bylo by třeba to vyzkoušet. Pro jistotu jsem konzultovala i s výrobcem, na jeho vyjádření zatím čekám.

      Odkaz na stránky, kde se dá zakoupit najdete v článku nebo na http://www.wugi.cz . Možná by jej šlo najít i v obchodech se zdravou výživou. My jej většinou kupujeme na internetu, společně i se sušeným ovocem, které na jejich stránkách rovněž najdete.

  2. STANISLAVA VEČEŘOVÁ napsal:

    Lucinko děkuji a budu pátrat v Poličce je zdravá výživa tak uvidím nebo přes internet mějte se pěkně zdravím Večeřová

    • Lucie Papežová napsal:

      Rádo se děje 🙂

      Přeposílám ještě odpověď přímo od výrobce Wugi.

      „Ano, v kefíru během fermentace cukr klesá, ale zbytkový zůstává, záleží na délce fermentace a podmínkách, čím déle kvasí, tím méně cukru zůstává. U diatbetiků je potřeba myslet na to, že to není bezkalorický nápoj, konzumaci je třeba zohlednit v jejich stavu a stravě. Na druhou stranu kefír obsahuje probiotika a organické kyseliny, jako kys. octová zpomalující vstřebávání cukru do krve, mohl by to mít tedy v menším množství jako doplněk k jídlu po zohlednění uvedeného :)“

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.